Činnost a působnost intervenčních center upravuje primárně zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108, v platném znění, v ustanovení §60a. Intervenční centra dle tohoto ustanovení nabídnou pomoc osobě, jež je označena jako osoba ohrožená v úředním záznamu o vykázání, a to do 48 hodin od přijetí tohoto úředního záznamu. Pomoc intervenčního centra mohou vyhledat i osoby, v jejichž domácnosti k policejnímu vykázání nedošlo.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 definuje domácí násilí v § 3021:
Domácí násilí
(1) Domácím násilím se rozumí násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení a kterým
a) bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do její tělesné integrity,
b) bylo nebo mělo být neoprávněně opakovaně nebo vážně zasaženo do její duševní integrity, svobody nebo důstojnosti, zejména v intimní oblasti, do její vážnosti, cti nebo soukromí nebo
c) byla vážně ohrožena nebo narušena její schopnost uspokojovat své základní potřeby nebo základní potřeby členů společné domácnosti.
(2) Obětí domácího násilí může být
a) osoba, která s osobou dopouštějící se domácího násilí žije nebo žila ve společné domácnosti, nebo osoba, jejíž domácnost osoba dopouštějící se domácího násilí opakovaně a dlouhodobě navštěvuje,
b) osoba blízká nebo ten, kdo jí dříve byl, nebo rodič společného dítěte nebo ten, kdo s osobou dopouštějící se domácího násilí vykonává rodičovskou odpovědnost.
(3) Ustanovení § 751 až 753 se použijí obdobně v případě společného bydlení jiných osob, než jsou manželé.
Dále ustanovení § 751 a násl. občanského zákoníku upravuje pravomoc soudu na návrh osoby ohrožené domácím násilím omezit či vyloučit právo násilné osoby bydlet v domě nebo bytě maximálně na dobu šest měsíců.
Procesní aspekt soudního omezení práva bydlet v nemovitosti po stanovenou dobu upravuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-292, a to v ustanoveních § 400 a násl. Zákon zde upravuje náležitosti návrhu na nařízení předběžného opatření na ochranu před domácím násilím a specifika řízení o tomto návrhu.
Jednání násilné osoby nemusí mít vždy trestněprávní dosah. Incidenty domácího násilí mohou být vyhodnoceny jako některý z přestupků dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-251. Zejména se bude jednat o přestupky uvedené v ustanovení § 5 uvedeného zákona, a to přestupky proti občanskému soužití, jako ublížení na cti, ublížení na zdraví, příp. úmyslné narušení občanského soužití. Přestupky ublížení na zdraví a úmyslné narušení občanského soužití spáchané mezi blízkými osobami lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo dotčené spácháním přestupku.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40, upravuje v ustanoveních § 198 a § 199 dvě skutkové podstaty trestných činů kriminalizujících násilné chování v rodině, a to týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Dopustit se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí může kdokoliv, manžel/ka, rozvedený manžel/ka, partner/ka, spolubydlící. V případě trestního stíhání násilné osoby není třeba, aby osoba ohrožená udělila souhlas s trestním stíháním. Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí musí být naplněna podmínka společného obydlí, tedy je rozhodující faktický stav soužití násilné a ohrožené osoby. Dopustit se trestného činu týrání svěřené osoby může pouze ten, jenž vykonává ve vztahu k týrané osobě péči nebo výchovu.
Porušují-li násilné osoby policejní vykázání či předběžné opatření uložené soudem, dopouští se tímto buďto přestupku či trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.