Domácí násilí

Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti, intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah. K násilným incidentům dochází opakovaně a dlouhodobě, útoky se stupňují, zpravidla od ponižování lidské důstojnosti k incidentům ohrožující zdraví a život, mezi aktéry panuje nerovnováha, role násilníka a oběti jsou rozděleny a nemění se.

Fyzické

Cloumání, žduchání, facky, rány pěstí, kopání, tahání za vlasy, škrcení, bití nějakým předmětem, pálení apod.
 

Psychické

Zastrašování, ničení věcí, zvýšená kontrola všeho, co ohrožená osoba dělá, omezování samostatnosti a rozhodování o sobě, nadávky, zesměšňování, ponižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, vyhrožování, vydírání, nucení k poslušnosti, přerušením kontaktů, vyvolávání pocitů viny apod.
 

Sexuální

Pokusy o sexuální násilí, vyhrožování sexuálním násilím, sex za zneužití síly, sexuální praktiky bez svolení, pod nátlakem apod.
 

Sociální

Izolace od příbuzných a přátel, zákaz telefonátů a návštěv, svým chováním odrazovat návštěvníka od dalších návštěv, zákaz používání sociálních sítí, kontrola pohybu, doprovázení apod.
 

Ekonomické

Zamezení přístupu k financím, k potravinám, neúměrná kontrola apod.

Domácí násilí se vyskytuje ve všech společenských skupinách nezávisle na vzdělání nebo ekonomické situaci násilní či ohrožené osoby. Ohrožená osoba a násilná osoba nemusejí být vždy v partnerském vztahu. Velmi často dochází i k násilí mezigeneračnímu.
 

Ohroženými osobami mohou být

­­­­­­­­Ženy: odborná literatura a statistické údaje uvádí, že ženy jsou nejčastější skupinou obětí domácího násilí. Domácí násilí se nejčastěji děje mezi mužem a ženou v rámci partnerského vztahu. Ženy obvykle chování násilné osoby omlouvají, nebo projev násilí bagatelizují či popírají.

Děti: děti patří mezi nejohroženější skupinu v kontextu domácího násilí. Děti mohou být přímými obětmi domácího násilí, tzv. syndrom CAN, anebo nepřímými oběťmi, kdy je dítě domácímu násilí přítomno. Přítomnost dětí v případech domácího násilí je vysoce ohrožující a vždy narušuje jejich zdravý psychický vývoj.

Muži: muži mají statisticky menší pravděpodobnost, že se stanou obětí domácího násilí. Muži jako ohrožené osoby však zažívají těžké emoční ztráty a často bývá silně narušena jejich role otce – navádění dětí proti nim, upírání kontaktu s dětmi. Muži pak méně často vyhledávají odbornou pomoc, za prožívané domácí násilí se mohou stydět nebo obávat, že jim nikdo neuvěří.

Senioři: senioři se mohou stát obětí všech forem domácího násilí. Nejčastěji se násilí na seniorech dopouštějí jejich děti a vnoučata. V řešení domácího násilí seniorům často brání sebeobviňování, strach ze ztráty blízké osoby, obava ze stupňování útoků, případně strach z nucení opuštění domova a odchodu do institucionální péče.

Zdravotně postižení: Zdravotně postižení jsou velmi zranitelnou skupinou, protože jsou mnohdy odkázány na péči násilníka, a vhledem ke svému handicapu se většinou nedokáží účinně bránit.
Pro ohroženou osobu je soužití v domácím násilí velmi psychicky náročné a postupně se tomuto prostředí přizpůsobuje. I proto může někdy trvat velmi dlouho, než se rozhodne soužití ukončit. Ohrožené osoby mají velmi často snížené sebevědomí a mohou se potýkat s celou řadou zdravotních potíží, které jsou vyvolány neustálým stresem.

Činnost a působnost intervenčních center upravuje primárně zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108, v platném znění, v ustanovení §60a. Intervenční centra dle tohoto ustanovení nabídnou pomoc osobě, jež je označena jako osoba ohrožená v úředním záznamu o vykázání, a to do 48 hodin od přijetí tohoto úředního záznamu. Pomoc intervenčního centra mohou vyhledat i osoby, v jejichž domácnosti k policejnímu vykázání nedošlo.

Pomoc obětem domácího násilí upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89, v ustanoveních § 751 a násl. Zákon zde upravuje pravomoc soudu na návrh osoby ohrožené domácím násilím omezit či vyloučit právo násilné osoby bydlet v domě nebo bytě maximálně na dobu šest měsíců.

Procesní aspekt soudního omezení práva bydlet v nemovitosti po stanovenou dobu upravuje zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-292, a to v ustanoveních § 400 a násl. Zákon zde upravuje náležitosti návrhu na nařízení předběžného opatření na ochranu před domácím násilím a specifika řízení o tomto návrhu.

Jednání násilné osoby nemusí mít vždy trestněprávní dosah. Incidenty domácího násilí mohou být vyhodnoceny jako některý z přestupků dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-251. Zejména se bude jednat o přestupky uvedené v ustanovení § 5 uvedeného zákona, a to přestupky proti občanskému soužití, jako ublížení na cti, ublížení na zdraví, příp. úmyslné narušení občanského soužití. Přestupky ublížení na zdraví a úmyslné narušení občanského soužití spáchané mezi blízkými osobami lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo dotčené spácháním přestupku.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40, upravuje v ustanoveních § 198 a § 199 dvě skutkové podstaty trestných činů kriminalizujících násilné chování v rodině, a to týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Dopustit se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí může kdokoliv, manžel/ka, rozvedený manžel/ka, partner/ka, spolubydlící. V případě trestního stíhání násilné osoby není třeba, aby osoba ohrožená udělila souhlas s trestním stíháním. Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí musí být naplněna podmínka společného obydlí, tedy je rozhodující faktický stav soužití násilné a ohrožené osoby. Dopustit se trestného činu týrání svěřené osoby může pouze ten, jenž vykonává ve vztahu k týrané osobě péči nebo výchovu.

Porušují-li násilné osoby policejní vykázání či předběžné opatření uložené soudem, dopouští se tímto buďto přestupku či trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.