Stalking, neboli trestný čin nebezpečné pronásledování, je upraven v ustanovení § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40.
Trestní zákoník postihuje pouze nejzávažnější formy stalkingu, kdy musí být naplněny dva základní znaky- dlouhodobost jednání a současně jednání stalkera je způsobilé vzbudit v jiném důvodnou obavu o život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých.
Jednání stalkera nemusí vždy dosahovat intenzity trestného činu. Incidenty mohou být vyhodnoceny jako přestupek proti občanskému soužití dle zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-251. Tento přestupek spáchaný mezi blízkými osobami lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku.
I v případech stalkingu se lze chránit podáním návrhu na předběžné opatření dle § 400 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-292. Ochrana potom nebude směřována na společné obydlí, tak jako je tomu v případech domácího násilí, ale pouze na osobu ohroženou. Stalkerovi tedy může soud uložit povinnost, aby se zdržel sledovat a pronásledovat osobu, jež návrh podala. V případě, že stalker bude předběžné opatření uložené soudem porušovat, dopouští se tímto buďto přestupku či trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.